V roce 1923 byla v Šumperku založena skupina německých letců VDF (Verband Deutscher Flieger in der ČSR) ”Mährisch Schönberg”. Byli v ní zastoupeni bývalí c.k. piloti, inženýři strojaři, učitelé z průmyslovky a místní obchodníci. Z vlastních prostředků si zakoupili dva letecké aparáty : Pelznerův dvouplošný závěsný kluzák a hannoverský ”Vampyr” (tento typ byl tehdy držitelem světového rekordu).
Lehký závěsný kluzák zalétal sedmnáctiletý student Josef Weinhold. ”Vampyr” vzlétl o něco později – 14. 9. 1924 z Hohe Heide (Vysoká hole, 1463 m n.m) v Jeseníkách, řízený bývalým c.k. polním pilotem, nadporučíkem Krausem. Pilot, pravděpodobně z nedostatku zkušeností s lety bezmotorových kluzáků, nezvládl řízení a zřítil se do lesa. Letadlo bylo zcela zničeno, pilot vyvázl jen s odřeninami a pohmožděninami.
Přibližně ve stejné době vznikl v dílnách státní vyšší průmyslové školy v Šumperku školní kluzák s otevřeným trupem z ocelových trubek, podle plánů ing. Kromera z Wroclavi. S tímto kluzákem se hojně létalo, dokonce po startu z Hohe Heide (Vysoké hole) bylo dosaženo 11 km přeletu dolů do údolí.
Hannoverský typ " Vampyr" (1923)
Školní kluzák s otevřeným trupem z ocelových trubek, podle plánů ing. Kromera z Wroclavi (1924)
Fritz Schuster (1924)
V roce 1926 začala pod vedením odborného učitele Pietsche na škole stavba výkonného větroně typu D-15 ”Westpreuβen”, konstrukce Akafliegu Darmstadt. Na jeho stavbu přispělo ministerstvo veřejných prací 10 tisíci korunami (údajně to byl ojedinělý příspěvek tohoto ministerstva VDF spolkům v ČSR). Větroň, který byl pojmenován ”Mährisch Schönberg”, měl rozpětí 14,5 m a klouzavost 1 : 22. I když na stejném typu v Darmstadtu experimentovali s rušiči vztlaku, nebyl šumperský větroň brzdícími klapkami vybaven. To bylo pro přistání v horském terénu okolí Pradědu zvlášť nevýhodné.
Výkonný větroň typu Darmstadt D-15, pokřtěný ”Mährisch Schönberg" (Šumperk) (1928)
S větroněm D-15 se podařil šumperskému obchodníku Fritzu Schusterovi přelet z Pradědu do 20 km vzdálené Nieder Lindeweise (Dolní Lipová). F. Schuster byl v té době už zkušeným plachtařem. ” A” zkoušku složil roku 1929 v plachtařské škole Grunau (dnes Jeźow, Polsko). Od té doby se aktivně věnoval plachtění na rozličných typech a sbíral vlastní letecké zkušenosti. Dne 19.7. 1932 ustanovil na D-15 nový československý rekord v době letu 3 hodiny a 35 minut. Místo startu i přistání byla opět Hohe Heide (Vysoká hole), kde měli plachtaři postavenou dřevěnou boudu, v níž hangárovali demontované kluzáky. Ze Šumperka jezdívali do Zöptau (Sobotína) a odtud pokračovali pěšky nahoru na Vysokou holi.
O tři měsíce později způsobil F. Schuster letadlem nešťastně těžké zranění jednomu z členů startovacího družstva. Tato událost se stala pro místní piloty velmi zatěžujícím případem, tehdy ještě nebylo zavedeno povinné ručení...
Spolek byl následně rozpuštěn a Schuster už nikdy víc nelétal. (Pozn.: Jeho život pak skončil o několik let později, kdy byl krutě zabit při pokusu o útěk z českého lágru v roce 1945.)
Plachtění na Šumpersku pokračovalo přibližně po roce útlumu vznikem nové skupiny VDF. V letech 1934 až 1938 si postavila dva školní kluzáky a jeden výkonný větroň " Rhönbussard", který však nikdy prakticky nelétal. Po zabrání pohraničí v roce 1938 tento větroň neprošel stavební kontrolou říšského leteckého úřadu.
Z knihy E. Primavesiho ” Im Auf – und Abwind” volně přeložila M. Kočárková
Poděkování Josefu Mezerovi z Loun, který článek poskytl